Farma Milná

Farma Milná

Nedaleko přehrady Lipno, v nadmořské výšce 670 až 920 metrů, se rozkládá Farma Milná – rodinný podnik, který se již více než dvě desetiletí specializuje na ekologický chov masného skotu. Farmář Ing. Jiřím Valter je dlouholetým členem Svazu marginálních oblastí a aktuálně působí ve Výboru svazu.

Farmu Milná zakládal v roce 1993 Ing. Václav Valenta, CSc., který se celý život pohyboval v zemědělství. „Na dědečka vzpomínáme jako na odborníka, který měl jasnou vizi. Zvolil chov masných plemen a pečlivě naplánoval kupříkladu zimní ustájení, což se během dalších let potvrdilo jako správné řešení,“ vzpomíná Jiří Valter.  Firma vznikla privatizací jednoho provozu z původního státního statku, tehdy s výměrou přes 900 hektarů. V ekologickém režimu hospodaří Farma Milná, s. r. o. od roku 2003, dnes spravuje celkem 1650 hektarů, z toho je většina tvořena pastvinami a loukami.

Chov masného skotu

Farma Milná se od počátku nevěnuje produkci plemenných zvířat, ale pouze užitkovému chovu masného skotu. Základní stádo udržuje na úrovni 600 až 620 krav plus odpovídající počet plemenných býků a mladých zvířat v odchovu. Celkově se přes léto na šumavských kopcích pohybuje 1300 až 1400 kusů skotu z farmy Milná, přes zimu klesá počet na 900 kusů. „Produkujeme především zástav. Zástavové býčky prodáváme při odstavu v hmotnosti 280 až 300 kilogramů, jalovičky si necháváme za prvé do chovu a za druhé některé sami vykrmujeme," popisuje Ing. Valter produkční zaměření farmy.

„Původně jsme začínali převodným křížením z holštýnských a českých strakatých dojnic. Převáděli jsme je na plemeno aberdeen angus. To bylo už kolem roku 1995 až 2000," vzpomíná Valter a dodal, že postupem času přibrali také plemeno masný simentál.  „Dnes pracujeme systémově s kříženci. Angus vnáší kvalitu masa, lehkost porodů, mírnou povahu a ovladatelnost. Masný simentál zase rámec a mléčnost. Výsledný kříženec nám pak vychází jako vhodný pro zdejší podmínky," hodnotí Jiří Valter.

Spásání travních porostů a BPS

„Snažíme se, aby v jednom stádě bylo 30 až 35 krav, k nim samozřejmě plemenný býk – tato jednotka se vypustí asi na 30 hektarů pastvin podle úživnosti," popisuje systém Jiří Valter. Pastviny jsou v sezóně rozděleny do oplůtků za pomoci trvale instalovaných elektrických ohradníků.

V roce 2013 přibyla v Milné významná investice – bioplynová stanice o výkonu 250 kW. Specifičnost ekologického hospodaření se projevuje i zde: „Bioplynku krmíme pouze hnojem a senáží,“ vysvětluje farmář s tím, že kukuřice by byla v podmínkách Šumavy a bioprodukce těžko realizovatelná. Všechny složky farmy se tak navzájem podporují – hnůj z ustájení putuje do bioplynky, digestát slouží jako hnojivo. Jednotlivá odvětví hospodaří tak ve vzájemné symbióze.

Partner v Bavorsku

Většina produkce masa odchází do Bavorska, kam farma dodává speciálním jatkám. „Jatky Vion Food Group se specializují také na zpracování biohovězího. Příplatek za bio není velký, v řádu jednotek procent, ale fakt, že si náš produkt někdo žádá opakovaně, člověka těší. Dodáváme jim asi 150 kusů hovězího ročně a oni poráží i 400 týdně. Nejsme pro ně tedy strategický partner, ale znají nás a panuje vzájemná spokojenost," konstatuje realisticky Jiří Valter. Milná dodává také jateční krávy, takže celkově odchází tímto směrem asi 90 procent jatečného dobytka.

Současná cenová úroveň je pro chovatele příznivá: „Letos jsou ceny výborné. Ten skok je nečekaný. Myslím si, že ani meziročně takové zvýšení farmářské ceny nikdy nebylo. Je otázka, jestli je to výstřel, nebo dlouhodobý trend,“ komentuje majitel farmy Milná.

Systém obnovy travních porostů

Zajímavostí farmy v Milné je unikátní systém péče o trvalé travní porosty. „Z celkové výměry je asi 50 hektarů orné půdy, přesto každý rok vypěstujeme obilí asi na 130 hektarech," vysvětluje Jiří Valter zvláštnost, která má logické vysvětlení: „V rámci obnovy trvalých travních porostů rozoráváme každý rok asi 100 hektarů luk. Tam sejeme obilí s podsevem, sklidíme ho a další rok je tam zase louka."

Kolem 480 hektarů výměry je zařazeno v CHKO (horské a podhorské oblasti), kde jsou specifické podmínky pro hospodaření. „Možná to tak nevypadá, protože je to šumavská planina, ale jsme poměrně vysoko," upozorňuje Valter na náročné přírodní podmínky, které mají vliv na výběr chovaných plemen i způsob hospodaření.

Rostlinná výroba jako třešnička na dortu

Ačkoliv je farma primárně zaměřena na chov skotu, rostlinná výroba přináší zajímavé výsledky. Z obilí farma pěstuje tritikále jako jadrné krmivo a oves. Ten se povětšinou zpeněžuje v potravinářské biokvalitě, čemuž odpovídá i vysoká cena. „Dost dlouho jsme se pěstování ovsa bránili s představou, že to v ekologii nejde. Jsme tím sami mile překvapeni," přiznává Valter. Průměrné výnosy se drží kolem čtyř tun na hektar, na špičkových polích dosáhli i 6,5 tuny. To jsou dobré výsledky i v konvenci.  Tajemství úspěchu? „Pole jsou zajímavým způsobem čistá. Díky tomu, že se rozorává louka, nevyskytují se tam klasické polní plevele. Postup je následující: Přihnojíme digestátem, zaoráme, zasejeme oves s podsevem a pak už vlastně neděláme nic až do sklizně. Ten podsev zamezí růstu dalších plevelů,“ popisuje osvědčený postup Jiří Valter.

Ekonomika podniku

„Dotace jsou pro nás důležité. Možná nebudou pro pár lidí, kteří dělají nějakou vyslovenou specialitu, ale pro běžného zemědělce jsou jednoznačně důležité," konstatuje otevřeně Jiří Valter, který prozradil, že dotace tvoří přibližně 50 procent příjmů farmy, živočišná výroba asi 30 procent, bioplynová stanice 15 procent a prodej obilí kolem 5 procent. Farma zaměstnává 16 lidí včetně vedení a kancelářských pracovníků. V živočišné výrobě pracují čtyři ošetřovatelé přes léto, v zimě se počet zvyšuje na šest až sedm lidí. Dva zaměstnanci se starají o bioplynovou stanici, dále mechanizátor a dvě zootechnické pozice. Manželka majitele pracuje právě jako zootechnička. 

„My dnes už ani nemáme ambici firmu zvětšovat. Soustředíme se spíše na kvalitu," říká Valter k budoucnosti farmy. Poslední velkou investicí byla v roce 2016 přestavba schwarzenberského poplužního dvora Olšov na odchovnu jalovic.

Bio-hospodaření je přirozené

Na otázku, zda ekologickému hospodaření nějak omezuje hospodaření farmy Jiří Valter odpovídá: „Za tu dobu jsme se natolik naučili pracovat v bio režimu, že bych ani neřekl, že nás to nějakým způsobem omezuje. Ta legislativa kolem ekologického zemědělství není nějaká vypíchnutá v záplavě věcí, které musí zemědělec řešit.

Pokud jde o půdu, na 50 ha orné půdy jsme zpočátku hospodařili konvenčně, teprve později jsme ji převáděli do ekologie. A přestože jsme to s chemií nějak nepřeháněli, teprve když jsme s tím skončili, pozorovali jsme, jak si ta půda po několika letech oddechla. Ono by se spíš mělo říkat, že my jsme ty normální a oni jsou ti chemici," dodává s ironií Jiří Valter, který zároveň vnímá činnosti v krajině jako včelař. „Snažíme se těžit, pokud možno vše, co naše zemědělské podnikání nabízí, ale tak, aby to bylo rozumné a nebylo to na úkor půdy a zvířat. To je ten trvale udržitelný systém."

Vlastní zpracování v malém? To není cesta

K trendu vlastního zpracování a přímého prodeje ze dvora v malém má Jiří Valter jasný názor: „Já to neodsuzuji, naopak, fandím všem malým farmářům, kteří dokáží realizovat své produkty místně ze dvora, ale to přece není cesta pro celé zemědělství? Asi nebudeme mít každý své jatky a svůj mlýnek. Někdy mám pocit, že je to dnes tak postaveno v médiích a na ministerstvu, že to je ten jediný správný systém. Ale to nedává nesmysl. Takovýchto farem jako jsme my jsou v pohraničí desítky nebo menší stovky. Zemědělský podnikatel sice najde prostor na trhu a vyplňuje ho – to je správně. Bohužel se z toho dělá v tuzemských médiích cesta pro zemědělství, a to cesta není. Problém vidím například v odbytových možnostech. Máme kamion ekologických jalovic, ale když tento objem chcete někam dodat, tak v jižních Čechách od vás rozumně nikdo neodebere. Musíte do Bavorska,“ zamýšlí se Jiří Valter.

Odkaz: www.farmamilna.cz

Fotogalerie

Zpět na farmy