Pro média

Rakousko uvedeným poměrem plateb zohledňuje rozdílné tržby a ziskovost chovu masných a mléčných krav. Zatímco průměrná dojná kráva přináší tržbu přes 70 tis. Kč ročně, u masné krávy činí roční tržba cca 12 tis. Kč. Mléčná kráva je na tom lépe i z hlediska ziskovosti.

Český přístup je odlišný a s ekonomikou nekalkuluje, protože Ministerstvo zemědělství nedisponuje ekonomickými údaji z této oblasti. Na masnou i mléčnou krávu jsou vypláceny stejné peníze ve výši zhruba 60 EUR/kus dle konceptu „kráva jako kráva“, který prosadila jedna z nevládních zemědělských organizací - Agrární komora. Členové komory chovají většinou dojné krávy a toto nesprávné zjednodušení problematiky bylo v jejich zájmu.

Přestože se při uvedeném rozdělování nejedná o peníze z rozpočtu EU, ale o české národní prostředky, i takové rozhodování by mělo stát na podkladech, které identifikují rozdíly v ekonomice masného a mléčného skotu.

Ještě větší rozdíl je v Rakousku u jalovic z masného a dojného systému, když masné jalovice mají za rok 2013 nárok na stejných 230 EUR/kus jako masné krávy, zatímco mléčné jalovice obdrží pouze 48 % základní platby mléčných krav, tj. 25 EUR/kus. V Česku se žádné peníze na jalovice nevyplácí, což udržuje handicap chovu masných krav.

Vyšší ziskovost chovu mléčných krav se promítá ve faktu, že všude tam, kde jsou pro to alespoň základní podmínky, jsou chovány mléčné krávy. Pouze v méně úrodných oblastech, kde už se chov mléčných krav nevyplácí, jsou chovány masné krávy. Chov masných krav tam funguje pro zemědělce jako poslední smysluplná zemědělská aktivita, sama o sobě sice prodělečná, ale umožňující splnit podmínku pro čerpání významné části příjmů -agroenvironmentálních plateb za údržbu krajiny, které jsou právě chovem dobytka podmíněné. Zemědělci z těchto oblastí proto musí masný skot chovat, pokud nechtějí skončit se zemědělským hospodařením.

Chov masných krav v ČR bude od příštího roku podroben zatěžkávací zkoušce, když Ministerstvo zemědělství zvažuje, že sníží uvedené prostředky pro méně úrodné oblasti, aby mohlo více dotovat produkci. Tentokrát by však bylo manipulováno s evropskými penězi navzdory ekonomickým faktům.

Zdroj údajů o rakouských platbách: AgrarMarkt Austria - www.ama.at)

Ing. Milan Boleslav

Svaz marginálních oblastí
 

Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 1400 zemědělských farem.

Kontakt:

Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368

předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225

Internet: www.lfa.cz, email: lfa@lfa.cz